neděle 8. února 2009

Drahokamy v náušnicích

jsou krásné, o tom není pochyb ... jaké se používají?
Zejména:
  • diamanty - čiré, růžové, žlutavé, modré, naoranžovělé
  • smaragdy - zelený
  • rubíny - červený
  • safíry - modrý
  • opály - vícebarevný
Diamant není výbrus. Výbrus briliantového typu může být vybroušeným sklem, křišťálem, bezbarvým safírem, zirkonem mátara, umělým zirkonem ... briliant proto není totéž co diamant.

Korundy jsou chromem barvené rubíny a safíry barev modré, žluté, oranžové, fialové, růžové, zelené a čiré. Nejcennější a nejproslulejší jsou kášmírské safíry.

Pak existuje celá řada polodrahokamů, které se hojně používají. O nich někdy příště.

čtvrtek 5. února 2009

Druhy náušnic

V zásadě rozeznáváme delení podle způsobu uchycení:
  • Visací – zúžený konec náušnice se provlékne dírou v uchu a zajistí se speciální koncovkou
  • Kruhy – zúžený konec náušnice se provlékne dírou v uchu a spojí se s druhým koncem (vznikne tedy jakýsi uzavřený kruh)
  • Klipsová – náušnice se uchycuje přicvaknutím klipsu (klipsny) na ucho (na rozdíl od jiných typů není nutné mít propíchnuté ucho)
a podle materiálu, ze kterého se vyrábějí:

  • kovy - jako je zlato, stříbro, bronz, ocel, platina, ...
  • platické hmoty
  • přitodní materiály - jantar, slonovina, dřevo a nakonec třeba i sušení brouci :)

neděle 1. února 2009

Zlato na náušnice

bývalo vždy populární, ale nepříliš praktické. Čisté zlato se na šperky používá výjmečně, je totiž příliš měkké. Dnes používáme hlavně různé slitiny, které se liší dle svého složení přítomností dalších kovů, které způsobují mimo jiné jejich charakteristické zabarvení – tmavě žluté, žluté, světle žluté, bílé, růžové, červené, tmavě červené, zelené. Tyto legury ovlivňují i mechanické vlastnosti slitiny – především tvrdost. U nás je vyrábí a ve všech možných formách i prodává třeba firma Safina.

Používá se slitina se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vzniklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti moderní bílé zlato. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato je 24karátové).

I velmi tenký zlatý film na povrchu neušlechtilého kovu jej dokáže účinně ochránit před korozí. Pozlacování kovových materiálů se obvykle provádí elektrolytickým vylučováním zlata na příslušném kovu, který je ponořen do zlatící lázně a je na něj vloženo záporné napětí (působí jako katoda). Kromě toho zlacení zvyšuje hodnotu pokoveného předmětu, jako příklad mohou sloužit různé sportovní a příležitostné medaile, pamětní mince, bižuterie apod.

Na nekovové povrchy (dřevo, kámen) se zlato nanáší mechanicky, přičemž se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých folií o tloušťce pouze několika mikrometrů (z 1 g zlata lze vyrobit folii o ploše až 1 m²). Zajímavé je, že tyto velmi tenké fólie mají při pohledu proti světlu zelenou barvu. V tomto případě má zlatá folie na povrchu pozlacovaného předmětu funkci nejen ochrannou, ale i estetickou (pozlacené sochy, části staveb).

sobota 10. ledna 2009

Vybíráme náušnice

Žena a náušnice patří neodmyslitelně k sobě. Jak si ale vhodně zvolit tento doplněk krásy? Náušnice vybíráme tak, aby nebyly středobodem pozornosti. Měly by vhodně doplňovat šaty a ladit s ostatními doplňky. K výrazné tváři patří výrazné náušnice a naopak. K výrazným lícním kostem se hodí náušnice s oblými tvary. K oblé tváři lépe pasují svislé a “rovnější” náušnice. Při výběru nezapomeneme ani na to, jak jsme právě nalíčené a je třeba zohlednit i barvu očí. Není to zrovna triviální, ale naštěstí můžeme dobře poižít intuici, ta nás většinou povede dobře.